wz

Velikonoce 2015

Takže, opět jednou nazdárek všem!
Dnes 14.4.2015 u nás přes ulici mají být za chvíli "manévry". Už minulý týden tady řádily policajti + plno "audin"... Dnes je zákaz vjezdu! Má sem, do střední školy, přijet pan prezident Zeman. Když přiložím fotku mého ibišku, je vidět jídelna školy, vedle ní je Akademie. Teď tady krouží čistící auta, umývají silnici... Ještě, že nenatáhnou červený koberec! Stejně mi to nedá... můžu to vidět v přímém přenosu z okna.

Několik slov o Velikonocích... Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Velikonoční symboly

Velikonoční beránek
Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při svém svátku pojídají beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.[6] Ukřižování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže.
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. Pálení čarodějnic či Beltain je pohanskou obdobou (například Påskkärring) a například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice. Oheň zde symbolicky očišťuje od zlého ze zimního období.

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už ve starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila červeně vajíčka (červená jako symbol dělohy). Zdobení skořápek vajec však může sahat až do pravěku. V souvislostí s lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení „kraslice“ je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době jakožto lacticinie. V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ve východním křesťanství se červené vykládá jako krev Krista.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě.

Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Křen symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku. Odpovídá židovské tradici, kdy o pesachu se pojídá jako hořká bylina (maror symbolizující utrpení při Exodu) při Seder, kdy se také pojídá kost z beránka či bejca (vejce).

Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz Jidáše Iškariotského. Mléko a strdí symbolizuje zaslíbenou zem z Exodu, což je přejato i do legendy o Praotci Čechovi. S beránčím Amonem byl ztotožňován i Zeus, který byl jako mladý krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-Re má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Reova manželka Hathor (respektive Mut) je kraví bohyní mléka (symbolizuje Mléčnou dráhu).

Velikonoce u mne doma
Jinak Velikonoce u mne doma byly jako vždy tady ve městě, v paneláku. Přišla rodina na obídek a povídání. Bylo fajn. Jen to počasí kdyby už konečně bylo jarní.
Dnes ráno jsem zasedla k počítači. Chtěla jsem jít nakoupit. Je tam zase mráz a já jsem sklidila zimní kabát! Začínáme plánovat návštěvu mé mamky na Moravě. Já se podřídím (chichi), ale můj muž a dcera si musí vyžebrat dovolenou ve stejném čase. Už se nemůžu dočkat. Jako tažní ptáci - táhne mně to na jaře "domů".
Dcera Pavla začala chodit do knihovny, tak mě zásobuje. Několik let jsem nečetla, protože jsem si myslela, že musím dělat věci, které po mně zůstanou. Dočetla jsem nádhernou knihu od Jindry Jarošové: "Via Lucio". A pak hned od Jonase Jonassona: "Stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel". Senzace!

Tak a teď, aby se mi podařilo vložit fotky a posílam pozdrav všem svým netovým kamarádkám. Mějte se nádherně a zdravě!
pá Eva

Foto:
1. foto - můj ibišek konečně kvete více než jen jedním květem!
2. foto - vnuk Davídek. Když napíšeme úkoly, můžeme se "bavit".
3. foto - moje dcera Pavla a já o Velikonocích
4. foto - unavený Davídek (když oběhl celou jejich vesnici s kamarády)
5. foto - vnučka Kačenka poslala foto (tak to já bych nikdy nezvládla).
6. foto - konečně jsem dostala fotky vnučky Anežky, která žije v Blatné.

 

 

 

 

 

Design by Cezmín Slovakia 23.12.2012 http://cezmin.wz.cz ;

 

Počítadlo.cz
Počítadlo.cz - statistiky návštěvnosti stránek