wz

 

Bečov nad Teplou

Chtěli jsme trochu provětrat vnoučata, která u nás byla na prázdninách v létě 2008. Slyšela jsem o „Relikviáři Sv.Maura“, který je nyní pár let k vidění na zámku v Bečově. Samotné město je nádherné opravené.

Bylo ještě dost brzy, tak jsme navštívili Muzeum Hraček a pak i Muzeum motorek. Hračky byly převážně z mého dětství a z dětství mých dětí. Tak to je moc nenadchlo. To já jsem jásala. V dolním patře je Muzeum motorek - to už mělo větší úspěch.

Muzeum se nachází přímo uprostřed náměstí v Bečově nad Teplou a je zřízeno v historické budově bývalého okresního soudu. Muzeum historických motocyklů v Bečově nad Teplou nabízí ukázku více jak 50 kusů historických motocyklů, dále historická jízdní kola a motocyklové motory. V expozici jsou k vidění takové unikátní stroje jako např. první vyráběný motocykl značky DKW, PUCH 500 se čtyřpístovým dvouválcovým motorem, Schüttoff 500 OHV nebo Wagner 500 OHC, který je jedniným odchovaným kusem na světě a další výjimečné motocykly.

Schüttoff G 500 Bj. 1930 Satteltank

http://www.youtube.com/watch?v=P1IeIqV07eM

V prvním patře muzea je nainstalována expozice dřevěných hraček a rodinných loutkových divadel a loutek.

Muzeum: Bečov nad Teplou
náměstí 5. května 2
kontaktní osoba: Zdeněk Bálek,
tel.: 606 737 041

Pak už jsme se vydali k hradu. Je to naprostá nádhera. Dětem se líbily velké prostory zahrady. Do hradu jsme nakonec nešli. Davídek byl už unavený, měl hlad (ten má pořád).


 Něco málo z historie města

Bečov nad Teplou (německy Petschau) je město v Karlovarském kraji. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Znak města Bečov nad Teplou. Okolí města je kopcovité a hojně zalesněné. Poblíž řeky Teplé, na okraji Bečova, byla šlechtickým rodem Beaufort-Spontini před 2. světovou válkou vybudována unikátní botanická zahrada (Beaufortské alpinum), v současné době obnovovaná ZO ČSOP Berkut.
Prochází zde regionálně významná silnice I/20 spojující Karlovy Vary – Plzeň. Silnice II/208 a II/230 napojují širší okolí města. Město leží na železniční trati Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Ve městě je jedno nádraží a dvě zastávky v dalších částech města.
Místní části
Bečov nad Teplou
Krásný Jez
Vodná
Památky
Hrad Bečov nad Teplou
Zámek Bečov nad Teplou
Kostel svatého Jiří z let 1763–67 postavený na místě starší vyhořelé svatyně.
Stará pošta čp. 112 – pozdně barokní stavba z konce 18. století, kdysi stanice poštovních dostavníků a zájezdní hostinec.
Radnice

Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. Vedla směrem od Žlutic do Chebu. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Roku 1387 král Václav potvrdil Boršovi z Rýzmburka právo vybírat v Bečově a Dražově clo.
Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13.-16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). Zejména zdejší těžba cínu měla celoevropský význam a znamenala pro kraj hospodářskou a kulturní konjunkturu. Klíčovou roli při důlní exploataci Slavkovského lesa sehrály šlechtické rody Rýzmburků z Oseka a Pluhů z Rabštejna. Těžba cínu kulminovala v první půli 16. století, poté došlo k jejímu pozvolnému úpadku, který završila třicetiletá válka.
Hledání nové obživy obyvatel vedlo k rozmachu řemeslné cechovní výroby. Na Bečovsku se rozvinula četná specifická řemesla (cínařství, postřihovačství, tkalcovství, koželužství, kloboučnictví aj.). Podivuhodnou zvláštností kulturního života Bečovska se po roce 1650 stal mimořádně úspěšný rozkvět lidové hudební tradice. Mnohé obce prosluly svými nadanými muzikanty (Bečov, Javorná, Dražov, Chodov, Nová Ves).
V době baroka v 17. a 18. století se výrazně změnila tvářnost Bečova a okolních míst. Sídelní lokality byly v duchu baroka přestavěny. Pouze v půdorysech a jádrech domů si zachovaly svůj gotický a renesanční ráz. Přestavby se dotkly hlavně bečovského hradu a kostela svatého Jiří. Nové barokní kostely a kaple byly postaveny např. v Javorné, Nové Vsi, Dražově a Dolní Hluboké.
Devatenácté století bylo pro Bečov stoletím rozvoje silniční a železniční dopravy. Mílové kroky učinilo i poštovnictví. Ze zajímavých výrob a řemesel Bečovska v době 18.-19. století připomeňme tradiční cínařství, dále knoflíkářství, smolaření, výrobu koženého zboží a obchod chmelem. Na venkově se nejvíce obyvatel živilo chovem dobytka (zejména ovcí) a drobným zemědělstvím. U Chodova byla zřízena výrobna kyseliny sírové (Vitriolka). Kolem roku 1800 začaly v kraji pracovat první malé manufaktury. V blízkém Horním Slavkově byla v roce 1792 založena první česká porcelánka. Pokusná výroba porcelánu však byla zahájena již o tři roky dříve (1789) v obci Háje u Bečova. Mnoho pracovních příležitostí skýtaly rozsáhlé lesy Bečovska, jež tvořily důležitý hospodářský faktor panství již od středověku. Hudební tradice Bečovska byly v první půli 19. století obohaceny působením osvíceného pedagoga Karla Veita. V roce 1887 byla v Bečově založena renomovaná hudební škola. Studovali na ní žáci z celých severozápadních Čech.
V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, Bečov nad Teplou je ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. Městečkem prochází zeleně značená turistická cesta od Javorné do Pramenů.
Současný Bečov usiluje o zvýšení turistického ruchu. Za tímto účelem se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od května 2002 vzácný relikviář svatého Maura z první třetiny 13.století století, unikátní románská památka evropského významu. Zdroj ZDE!

Adresa městského úřadu
nám. 5. května 1
364 64 Bečov nad Teplou
Telefon: 353 999 318
E-mail: info @ becov . cz
web.: http://www.becov.cz

Prostory hradu jsou nádherně upravené,

konají se zde i svatební obřady.

Z historie hradu a zámku Bečov

Jako první spolehlivá zmínka o hradu je z roku 1349, kdy byla Rýzmburky vydána listina, která jednoznačně dokládá existenci hradního sídla. Rod pánů z Oseka, později psaných z Rýzmburka byli prvními prokazatelnými majiteli bečovského panství. Hrad byl stavěn nejpozději v první polovině 14. století Spolehlivá data poskytuje pouze rozbor dřevěných konstrukčních prvků (nejstarší z r. 1352).
V první vývojové fázi hradního objektu vznikl bergfrit, neboli věž obranná a obytný palác na místě dnešního horního zámku. Po roce 1352 začala být stavěna věž, která původně měla mít obytnou funkci. Záhy po začátku stavby byl plán změněn a uvnitř věže vznikla kaple, která byla dodatečně vložena do ještě nehotové stavby a zaujala prostor jejích tří pater. Oltářní strana byla orientována nikoliv k východu, nýbrž vzhledem k dispozici, k severu. V kapli se nachází unikátní soubor nástěnných maleb technikou al secco (malba do suché omítky) pocházejících z doby kolem roku 1360. Kolem roku 1400 byla budova poškozena pravděpodobně zemětřesením, na stěnách se nacházejí praskliny. Po roce 1356 byla vystavěna reprezentativní obytná věž, tzv. donjon (jedná se o jeden z největších donjonů v Čechách). Stěny soukromé komnaty pána hradu jsou pokryty výmalbou z období pozdní gotiky. Obytná a kaplová věž byly propojeny hradbou.
V roce 1495 získávají hrad Pluhové z Rabštejna, kteří se díky jejich bohatství pocházejícího z těžby cínu ve Slavkovském lese, výrazně zapsali do stavebního vývoje hradu - upravili interiéry donjonu, nejstarší obytnou část za bergfritem upravili do renesanční podoby (dodnes nesou tyto budovy označení Pluhovské domy), donjon a kapli propojili tzv. tabulnicí (název od jídelních tabulí), která sloužila ke společenským a reprezentativním účelům (hostiny, slavnosti).
Roku 1624 získávají panství Questenberkové. Za jejich držení byl hrad osazen císařskou posádkou, která se zde udržela až do r. 1648, kdy byla zajata generálem Königsmarkem, který dobyl město i hrad.
Během třicetileté války byl hrad již využíván k hospodářským účelům. Se změnou využití hradních budov souvisí rozsáhlé utilitární opravy z r. 1641.
Questenberkové vystavěli r. 1656, po zkušenostech z 30-leté války, pro zvýšení obranyschopnosti, nad hradním příkopem dělovou baštu, jež později v 18. století byla stavebně zakomponována do osmiboké zámecké věže, která se stala součástí barokního zámku, postaveného poč. 18. st.
Roku 1752 umírá Jan Adam Questenberk a celý majetek dědí Dominik Ondřej Kaunitz ml. (synovec druhé ženy J. A. Questenberka).
Roku 1813 zakupuje bečovské panství Friedrich August Beaufort-Spontin, který viděl budoucnost svého rodu, na rozdíl od Francie a Belgie, v revolucí nezasaženém konzervativním Rakousku.
Relikviář sv. Maura zakoupil roku 1838 od církve syn Friedricha Augusta, Alfred Beaufort-Spontin. Alfred nechal v 19. století opravit bečovské sídlo, zároveň uvažoval o rozsáhlé romantické úpravě středověkého hradu, který měl být dle plánů architekta Zítka propojen s barokním zámkem. Vzhledem k finanční náročnosti byla na základě těchto plánů upravena pouze zámecká kaple sv. Petra.
Ve 40. letech 19. století byly odstřeleny poslední zbytky hradeb a tím zřejmě došlo i k částečnému poškození kaple. Hrad byl v tomto období využíván především jako obilná sýpka.
Díky hospodářskému využití a s tím související alespoň minimální údržbě budov můžeme obdivovat výjimečné zachování výzdoby a řady stavebních prvků (původní nábytek - vestavěná skříňka a okenní sedátka z doby výstavby hradu, gotické stropní trámy s rostlinnou výmalbou, bohatě zdobené gotické portály, krovy z r. 1641 a1720).Ve srovnání s ostatními hradními stavbami v České republice je bečovský hrad výjimečný mírou dochovanosti středověkého vzhledu a četných autentických prvků.
Díky vnukovi Alfreda, Friedrichu Georgovi a zejména jeho ženě Marii Adelheid Sylva-Tarouca byl v Bečově vybudován rozsáhlý krajinářský park, který byl ve své době nazýván druhými Průhonicemi.
Více ZDE!

Bečov nad Teplou 2009

Rok na to jsme měli návštěvu dvou dopisových přítelkyň-Marie z Polska a Marušky z Prahy. Myslela jsem, že je Relikviář je novinka, tak se jim to bude líbit. Měla jsem pravdu. Obě byly opravdově nadšené. Tentokrát jsme navštívili i hrad. Před vstupem do místnosti jsme museli všichni vypnout mobilní telefony atd., abychom nerušili bezpečnostní zařízení.
Ve velké skleněné skříni-důkladně osvětlený bodovými světly… k tomu barokní hudba… byl tam!!! Doslovně mi běhal mráz po zádech. Byl to velmi silný zážitek. Je to vlastně druhý nejcennější poklad naší země po korunovačních klenotech.

Relikviář

Byla jsem šťasná, že jsem tuto vzácnost mohla vidět. Taky jsem byla hrdá, že moje přítelkyně byly velmi nadšené.

Virtuál - Zahrady - Hrad a zámek Bečov nad Teplou
http://www.virtualtravel.cz/becov-nad-teplou/hrad-a-zamek-becov-nad-teplou/zahrady.html
Expozice motorek, mopedů a kol
http://www.virtualtravel.cz/becov-nad-teplou/muzeum-motorek/expozice-motorek-mopedu-a-kol.html
Expozice kol a motorek
http://www.virtualtravel.cz/becov-nad-teplou/muzeum-motorek/expozice-kol-a-motorek.html
Zámek Bečov a relikviář sv.Maura
http://www.zivykraj.cz/cz/destinace-karlovarsky-kraj/zamek-becov-a-relikviar-svateho-maura
Virtual - Kostel sv.Jiří
http://www.virtualtravel.cz/becov-nad-teplou/kostel-sv-jiri.html
Petra Balatková - Panoramio
http://www.panoramio.com/photo/68776589
http://www.panoramio.com/photo/68776634
http://www.panoramio.com/photo/68776626
http://www.panoramio.com/photo/68776614

 

Železnice v Bečově nad Teplou

Vnímavému cestujícímu nabízí řadu výhledů na místy ještě neporušenou přírodu Slavkovského lesa.
Současně spojuje místa s bohatou historií. K nejkrásnějším partiím patří úsek mezi Loukou u Mariánských Lázní a Bečovem. Právě tento úsek byl stavebně nejnáročnější. O náročnosti stavby svědčí i některá čísla. Na trase se nachází celkem 44 mostů, z nichž největší pozornost zasluhují velké kamenné viadukty nad Mariánskými Lázněmi, v Milhostově a před zastávkou Doubí u Karlových Varů.
Z ocelových mostů je nejdelší více než sedmdesát metrů dlouhé přemostění nad lázeňským parkem nedaleko zastávky Mariánské Lázně město. Nejen děti upoutá jízda tunelem.
Nejdelší z nich je Vlkovický - měří 239 metrů.
Na pomyslné druhé příčce se nachází tunel pojmenovaný jako Bečovský. Překonává žulovou skálu tzv. Bečovské výšiny a jeho délkla činí 209 metrů. Pro úplnost ještě dodejme, že čtveřice po sobě následujících tunelů mezi Loukou a Bečovem nese názvy Hamerský I. až Hamerský IV. a konečně poslední, v pořadí sedmý tunel před Karlovými Vary, je v příslušné dokumentaci veden pod názvem Doubský. Celková délka tunelů činí bez jediného metru celý kilometr.
Při stavbě trati bylo zemními pracemi přesunuto 2250 tisíc kubických metrů zeminy a horniny.

V roce 1895
Základní kámen byl položen 5. prosince 1895
v tehdy nejvýznamnějším okresním městě Teplá. V prosinci 1895 začaly i první odstřelovací práce (pro tunel u mlýna Rohrmühle). Vzniklá akciová společnost "Eisenbahn Karlsbad - Marienbad" dostala koncesi 21. května 1896. Její základní kapitál činil 1 075 900 zlatých. Na stavbě trati pracovali dělníci z jižních Tyrol, Chorvatska, Rumunska, a také domácí, celkem 1400 dělníků.
Při stavbě trati bylo přemístěno 2,25 miliónu m³ zeminy a celkové náklady byly 10 651 800 korun.
Zahájení provozu na trati
První zkušební nákladní vlak vyjel dne 20. října 1898 v 10:30 h. z Mariánských Lázní. Parní lokomotiva táhla sedm nákladních vagónů a jeden osobní vůz. Dojela však jen do Bečova. Další úsek dosud nebyl sjízdný. Až 31. října 1898 projel vlaku celou tratí. Kontrolní jízda proběhla 7.listopadu 1898, kdy projel celou trasou vlak, tažený třemi lokomotivami. V něm jeli zástupci ministerstva železnic ve Vídni a ředitelství železnic v Plzni. Dne 12. prosince 1898 následovala kolaudace. Vlak vyjel z Mariánských Lázní v 9:00 h. a dojel do Karlových Varů v 12:55 h. Nebyla překročena rychlost 50 km za hodinu. Zpět vlak jen projížděl a jízda trvala 77 minut. V Mariánských Lázních byl pak slavnostně podepsán protokol o dokončení stavby.
Pravidelná doprava byla zahájena 17. prosince 1898, kdy vyjely vlaky v husté mlze z Mariánských Lázní (v 7:10 h.) a z Karlových Varů (v 5:42 h.). Křižovaly se ve Vlkovicích. Každý vlak měl dvě lokomotivy a deset osobních vozů. Vlaky byly ozdobeny praporky, květinami a chvojím, ve stanicích byly vítány hudbou, prapory a střelbou z moždířů. V Krásném Jezu (Schönwehr) vlaky jen projížděly, neboť obec odmítla přispět na stavbu. Přitom měla postavenu nádražní budovu i kolejiště. Spor se táhl ještě celý rok.
Nejvíce lidí se shromáždilo v Bečově a v Teplé. Zvláště v Teplé byla velká sláva. Vedle starosty, který měl krátkou řeč, byl přítomen tepelský opat Clementso se suitou, spolky veteránů, pěvecké sdružení aj. Bylo jisté, že trať ekonomicky oživí celou krajinu. Například v Bečově vznikly brzy na nádraží velké sklady Novoveské a Grünské minerálky, vyváželo se dříví aj. V Poutnově a Bečově pověsili na lokomotivu věnec. Největší zásluhy o prosazení trati měli karlovarský starosta Zörkendörfer, mariánskolázeňský dr. August Herzig a tepelský opat Alfred Ambrosius Clementso.


Trať 149 Bečov nad Teplou 28.9.12 Den železnice - záběr z okna

http://www.youtube.com/watch?v=gOHsBvLgO8g

ODKAZY
a ZDROJE
Železnice
Parní vlak
Krásný Jez
Bečov nad Teplou
Na Pražském hradě
Bečov nad Teplou (hrad)
Bečov nad Teplou (zámek)
Vodná (Bečov nad Teplou)
Svatý Maur a koňak na Czecot.cz
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 1995
Na Novinky.cz Nevěděli, co hledají, našli poklad
V místním zámku je uístěn: "Relikviář svatého Maura"
Nevšední příběh hledání ztraceného unikátního pokladu. Relikviář sv. Maura na hradě Bečov - po korunovačních klenotech nejcennější památka, která málem zmizela v nenávratnu.
Exkluzivní detektivně špionážní kauza 80. let v dokumentu Zory Cejnkové.
Hon na svatého Maura v ČT





Design by Cezmín Slovakia 23.12.2012 http://cezmin.wz.cz ;

 

Počítadlo.cz
Počítadlo.cz - statistiky návštěvnosti stránek