wz

Moře, tak majestátní ve své velikosti a tak nádherné ve své poklidnosti. Životadarná síla s množstvím živočíchů a nepřekonatelnou krásou podmořských hlubin. Když však ukáže svoji rozbouřenou podobu stává se ničivou silou všech pobřežních sídlišť lidí i zvěře, která hubí vše co je jí v cestě za pomocí Hurikánů, Tajfúnů a Tsunami.

A přeci se člověk odvážil postavit se proti této síle a začal stavět mocné stavby - majáky aby lodě a lodičky nezbloudili k útesům a výčnělkům skal ve vodě. Majáky se světýlkami blikajícími do dálky varovní signály plovoucím "škaraloupkám" v obrovských oceánech...

Tyhle stavby mně fascinují, jsou jako světýlka naděje pro hledání správné cesty v moři poklidném nebo rozbouřeném. Kromě toho jsou to nádherné stavby hodné obdivu a důvtipu jejich stavitelů.

Od pradávna lidi uctívali živly (země, voda, vzduch, oheň) a na znak úcty měli různé bůžky a bohy. Mezi nejznámější patří starořecký bůh POSEIDON (NEPTUN). Jako bůh moře byl uctíván mořeplavci, kteří mu přinášeli oběti, aby se uchovali před jeho hněvem. K jeho poctě byly pořádány isthmické hry. Jemu zasvěcenými zvířaty byli kůň, býk a delfín.

Poseidón je starořeckým bohem moře a vodního živlu. Je to syn Kronův a Rheiin, ale hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia, který když dospěl, donutil otce všechny děti vyvrhnout.
Poseidón dostal od Kyklopů trojzubec, který se stal jeho nástrojem a zbraní, sloužil mu k rozpoutání bouří a zemětřesení. Při dělení světa mezi tři Kronovy syny mu připadla mořská říše.
Poseidónovou manželkou je Amfitríta, ale zaplétá se postupně s mnoha jinými ženami, jak bohyněmi, tak smrtelnicemi, a má s nimi nesčetné potomky. Poseidón je otcem mnoha řeckých héroů a mýtickým předkem četných královských rodů.
Staří Řekové obětovali Poseidónovi býka a koně, protože tato pozemská zvířata symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.
Římané ztotožnili Poseidóna s bohem Neptunem.

Andrea Doria jako Neptun – alegorický obraz od Agnola Bronzina znázorňuje vladařskou hegemonii Janova v Tyrhénském moři.

Planéta Neptún

Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.[8] S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.[8] Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře.
Planeta Neptun je značně podobná Uranu, obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“. Atmosféra Neptunu je složena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a navíc obohacená vodním ledem.
Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem jako vůbec jediná na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Následně planeta dostala své jméno podle římského boha moří Neptuna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Neptun_(planeta) .
 


Design by Cezmín Slovakia 23.12.2012 http://cezmin.wz.czzz ;

 

Počítadlo.cz
Počítadlo.cz - statistiky návštěvnosti stránek